Popis
Noel miluje svou mamku. Klidně to zakřičí na celý supermarket. A mamka ho miluje taky, to Noel dobře ví. Protože s ním griluje maršmelouny na balkoně a daruje mu k narozeninám opravdickou kytaru. Jenomže pak má „Nehodu“ a už se o Noela nemuže starat. Z Berlína ho odvezou do Neuerkerode, vesnice v Dolním Sasku, v níž lidé s postižením i bez sdílejí život, práci a volný čas. A všechno se změní: Noel najde nové přátele, s kterými prožívá dobrodružství všedního dne a na diskotéce se zamiluje do princezny. Ale jak ji má znovu najít? Vidíme, jak pragmaticky Noel zachází s nevysvětlitelnými věcmi, jak si sestavuje život z dílků toho, co je mu nabízeno, a jak reaguje, když se leccos zase zhroutí. „Nehoda“ vznikla jako dílo jiného druhu k oslavě neuekerodského jubilea a stránku po stránce strká do kapsy řadu filmů, které nám chtějí poskytnout „jiný obrázek“ života s postižením a nejsou přitom ani z poloviny tak krásné a hluboké.
Co jsi o Neuerkerode věděl, než jsi začal pracovat na svém grafickém románu? Nevěděl jsem o ní vůbec nic a jen jsem googlil, než jsem se tam rozjel. Takže jsem věděl, že se jedná o chráněné bydlení, ale nic víc. Netušil jsem, že je to opravdická vesnice. Když jsem přijel, nejdříve ze všeho mě pozdravili. Tak to tam chodí: Každý člověk, kterého potkáš, tě pozdraví. „Kdo jsi, já jsem ten a ten, bydlím tady, co děláš.“ Lidé se tam úžasně zajímají o druhé. První procházka byla hrozně intenzivní, protože jsem během krátké doby poznal třicet nebo čtyřicet lidí. Teprve druhý den následovalo setkání s ředitelem Neuerkerode, který projekt navrhl. Ale to už na mě vesnice udělala takový dojem, že jsem pochopil, že jde o něco výjimečného.
Kreslíř Mikael Ross strávil dva roky rešeršemi v Evangelické nadaci Neuerkerode a k jejímu 150. výročí vytvořil grafický román o Noelovi a jeho pohledu na svět. Výsledek je hlasitý, pestrý a náročný, se spoustou fantazie a veskrze komický – zkrátka jako Noel.
